|
|
Fenomén hudby. Hudba v kontextu základních motivů Heideggerova raného myšlení
Výravský, Vojtěch ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Práce je pokusem zasadit téma hudby do kontextu primárně tzv. "raného", ale částečně i "středního" období myšlení Martina Heideggera. Vychází přitom zejména ze dvou podnětů: jednak z Heideggerova tvrzení, že je třeba překonat estetické, tedy metafysické pojetí uměleckého díla, a jednak z velkého otazníku nad prázdným místem, jímž je hudba v rámci Heideggerova pronikavého promýšlení bytnosti umění přítomna. V první části ukazuje důvody, proč Heidegger volá po překonání estetiky, a pokouší se vykázat skryté předpoklady, v nichž se estetika vždy pohybuje a jež zatemňují původní přístup k uměleckému dílu, tedy i k hudbě. Jako základní metafysické předpoklady (hudební) estetiky je zde odkryto zejména trojí: schéma forma-látka, schéma subjekt-objekt a pojímání uměleckého díla jako před-mětu před-stavy. Ve druhé části práce je potom učiněn pokus o překonání těchto schémat cestou fenomenologického odhalování bytostných struktur hudby. Významným vodítkem je při tom nejprve fenomén dotyku hudby. Ten vede k pochopení hudby jako způsobu 'bytí ve světě' konstituovaného třemi momenty: náladou, rozuměním a řečí. Hudba se tak ukazuje jako způsob odemykání 'bytí tu', tedy jako artikulace naladěné srozumitelnosti pobytu a její sdělování spolupobytu.
|
|
|
Vztah předškolních dětí k výtvarnému umění
ŠIMKOVÁ, Simona
Bakalářská práce se zabývá otázkou vztahu předškolních dětí k výtvarnému umění 19. a 20. století. Teoretická část je zaměřena na význam emocí při výtvarné tvorbě předškolních dětí a rovněž na význam umění pro formování emocionálních složek osobnosti člověka. Praktická část se zabývá inspirativní hodnotou děl moderního umění k vlastní výtvarné činnosti dětí ve věku 3-6 let a jejich senzitivitou k vnímání hodnotných děl výtvarného umění. Práce obsahuje také vlastní poznatky metodického přístupu v rovině emotivního naladění dětí před samotnou výtvarnou činností.
|
|
|
Boredom as a sociological problem
Hochmuthová, Terézia ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Napriek tomu, že nuda býva často považovaná za všednú súčasť každodenného života v dnešnej spoločnosti, akademický svet nie je jednotný v jej vysvetlení. Jednotliví autori sa rozchádzajú vo svojich stanoviskách jednak pri otázke, či je nuda univerzálnym alebo historicky vyvinutým javom a zároveň v položení dôrazu buď na subjekt alebo na vonkajšie podmienky pri otázke pôvodu a pôsobenia nudy. Predložená práca sa usiluje reflektovať tieto konceptuálne problémy a preklenúť ich pomocou alternatívneho, sociologicky relevantného prístupu. Navrhuje nový sociologický koncept, ktorý vychádza z výkladu nudy Martina Heideggera. Nudu chápe ako špecifický typ vzťahu medzi jedincom a jeho prostredím, resp. objektami v ňom. Pôvod a pôsobenie nudy vidí v pásme ich stretávania, čím sa usiluje odvrátiť epistemologické dilemy vyplývajúce z jednostrannej konceptualizácie. Koncept je následne empiricky využitý na interpretáciu konkrétneho segmentu cestovného ruchu, tzv. rekreačné zájazdy. Rekreačný zájazd ako ustálený model, vytváraný a poskytovaný cestovnými kanceláriami v podobe komplexného produktu, je tu chápaný ako inštitucionalizovaná a legitímna forma nudy. Aplikovanie konceptu poukazuje predovšetkým na aspekt dočasného vyviazania jedinca zo spoločnosti, ktorý rekreačné zájazdy umožňujú a povzbudzujú, a poukázať...
|
|
|
Heideggerovo zpracování motivů naladění, nálad a afektů. Nuda jako specifická naladěnost pobytu
Čermák, Marek ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematizuje problematiku nálad a naladěnosti, jak ji v první polovině 20. století slavně vypracoval M. Heidegger ve své fenomenologii chápané jako fundamentální ontologii. Práce sleduje naladěnost, co do jejích bytostných rysů s důrazem na její celkový význam v existenciální analytice člověka jako pobytu (Dasein). Cílem práce je ukázat, v jakém smyslu je argumentována naladěnost jako určující způsob bytí pobytu uprostřed jsoucna v celku, a jak nám naladěnost jako tento určující způsob zjevuje, nebo může zjevovat, možnosti i limity pobytu chápaného jako "bytí tu" (Da- sein). V rámci jednotlivých nálad a naladěností práce podrobněji sleduje především motiv strachu a úzkosti a dále snaží se porozumět hluboké nudě jako základnímu rozpoložení pobytu s ohledem na motiv časového charakteru bytnosti pobytu. Klíčová slova: pobyt, naladěnost, úzkost, strach, nuda Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.